Porta da Cruz

Toto malebné městečko se stalo našim útočištěm na Madeiře. Měli jsme pronajatý celý baráček se zahradou s výhledem do okolní krajiny. Naše ubytovaní se nacházelo ve větší nadmořské výšce a i díky tomu jsme měli kousek od ubytování hezký výhled na město a na krásnou krajinu. 

Porta da Cruz z Miradouro da Portela


Východ slunce z Miradouro da Achada

Vždycky když jsme projížděli autem jednu zatáčku poblíž ubytování, říkal jsem si, že by bylo hezké zde fotit třeba za východu slunce. Když jsme se vraceli šestý den zase za tmy na ubytování, tak Marek rozhodl že nadcházející ráno neplánuje žádný focení východu slunce, protože jsme byli všichni už hodně unaveni z každodenního vstávání po 4 hodině a chození spát kolem půlnoci. Navíc osmý den - náš poslední den na Madeiře nám letadlo letělo až po 16 hodině a tak byla možnost ještě naposledy zažít ale hlavně nafotit východ slunce na Madeiře. 

Ačkoliv jsem byl unavený jako ostatní, tak jsem nechtěl promeškat jedinou příležitost fotit a hned jsem si vzpomněl na onu vyhlídku u ubytování. Přítelkyně miluje spánek, takže jsem s ní nepočítal a byl jsem rozhodnutý vyrazit i sám. Nakonec jsem ještě v noci před usnutím nahlodal Vojtu a byl jsem zvědavý, zda se mnou ráno vyrazí. Jelikož jsme nemuseli nikam jet autem a měli jsme to pěšky necelých deset minut, tak jsem nemusel nařizovat budíka tak brzo jako předchozí dny. Jenže před samotným zazvoněním budíka mě probudila silná rána, která byla následována další ránou. Nejdříve mě napadlo, že někdo dělá ohňostroj. Ale takhle ráno za tmy? Každopádně když už mě probudili, tak jsem se vydal na záchod a na chodbě jsem narazil na Vojtu, kterého ty rány taky probudily. Hned jsem toho využil a zeptal se ho, zda tedy vyrazíme fotit. Moc se mu nechtělo, ale nakonec jsem ho přemluvil. A stálo to zato? Já myslím, že ano.

 Zažili jsme opět krásný východ slunce, přičemž obloha byla velmi fotogenická i výhled byl úžasný až na menší vadu. Z auta to vidět nebylo, ale jakmile jsme dorazili a nahlídly přes betonové zábrany na okraji silnice, zjistili jsme, že je pod námi nějaký oplocený pozemek s nádrží vody a upřímně moc se kompozičně vymyslet nedalo. Jediná varianta byla použít zoom a zkusit pracovat se vzdálenější krajinou a využit její člennivost, tak aby měla fotka i popředí. Slunce vycházelo na suprovém místě a krásně z boku svítilo a tak se krátce po východu slunce nasvítili části krajiny, zatímco jiné oblasti zůstali ve stínu. Fotka tak získala na prostorovosti a za mě patří k mým nejoblíbenějším fotkám z Madeiry.

Krásný východ slunce focený kousek od ubytování.

Jelikož jsem ale chtěl nafotit celou krajinu, jak je vidět z vyhlídky a také jsme chtěl v záběru samotné slunce, tak jsme nakonec vyfotil fotku i s tím nezajímavým popředím. I tak je ale fotka hezká.

Východ slunce z Miradouro da Achada, Porta da Cruz. Tato fotka je focena před tou první a proto je v krajině méně světla.

Naše dobrovolné vstávání se jednoznačně vyplatilo a byli jsme odměněni úžasným východem slunce, z kterého si vezeme krásné fotky na památku.

Alkohol

Porta da Cruz krom této hezké vyhlídky ale nabízí mnohem více. Madeirská vína a hlavně rumy jsou hodně známé a velmi oblíbené.

A právě zde naleznete fabriku na třtinový rum, která je volně dostupná a neplatí se zde dokonce žádné vstupné. Můžete se volně pohybovat v prostoru, který je k tomu určený. Dočíst se i o výrobě a to v době kdy je vše v provozu a tak můžete být u zrodu Madeirského rumu. Je to zajímavý zážitek a rozhodně doporučuji navštívit.

Jelikož se město nachází u oceánu, tak má i své pláže. My jsme došli k jedné z nich, která vás na pohled překvapí černými kameny. Tato pláž se nachází pár desítek metrů od fabriky na rum.


Jídlo

Pokud vás zastihne při prohlídce města hlad, tak nemusíte zoufat. Madeira je známá též pro svou skvělou kuchyň a ceny jsou zde velmi milým překvapením. Není neobvyklé, že by bylo v restauracích dráž jak u nás. Naopak si troufám říci, že někdy se najíte i levněji jak v našich restauracích a to vůbec ne na úkor kvality. My jsme na Madeiře chodily na jídlo každý den a nikdy jsme nebyli zklamaný. V Porta da Cruz jsme navštívili vyhlášený podnik A Pipa restaurant & bar. 

Vyrazili jsme tam na večeři kolem 20 hodiny, ale jedli jsme až kolem 22 hodiny. Podnik byl totiž plný lidí a venku čekali další zájemci. Číšnici se věnovali usazeným hostům a když si našli trochu času, tak chodili ven a zapisovali počty hostů čekající na uvolnění místa. Ještě jsem nikdy takto dlouho nečekal před restaurací a docela zajímavá zkušenost. Ale zato jsem si říkal, že to bude opravdu luxusní, když je tu tolik hostů. Marek využil dlouhé čekací doby a objednal na baru místní vyhlášený rum Poncha. S tímto nápojem se setkáte na Madeiře často a to i na letišti. Ideální suvenýr a dárek, který si odvézt z Madeiry. Jedná se o místní rum obohacený o med ale hlavně i pomeranč případně citron. Pokud budete na Madeiře a nejste abstinenti, tak určitě ochutnejte. Jen se připravte, že to není žádný slabý čajíček a má více procent.

Když jsme se usadili, tak nám přinesli jídelní lístek. Na Madeiře po prvé v životě jsem měl i starter - jedná se o takový předkrm před hlavním chodem. Na výběr je vícero jídel, ale my jsme vždycky zvolili místní klasiku a opět jejich pokrm - Bolo do Caco. Jedná se o pšeniční chleba zapečený s máslem a bylinkami. Tento předkrm jsme si hned oblíbili a dávali si ho snad po každé. Bolo do Caco ale nemusí sloužit jen jako starter a můžete se s ním setkat i v podobě hlavního chodu třeba jako sendvič. Tyto sendviče mi zachutnaly a tak jsem si je dával na Madeiře vícekrát a výhoda je, že máte veliký výběr. Přítelkyně měla ve městě Santana třeba variantu s mečounem. Cena sendviče se pohybovalo okolo 5,5 euro a nejedná se o malý kousek toastu nýbrž o pořádný kus, který vás zasytí. Jelikož nás bylo ve skupině pět, tak jsme se vždycky na starter pozvali navzájem a díky tomu jsme mohli ochutnat vícero jídel. Takže tento večer jsme měli dokonce dva. Již zmíněný úžasný chleba a k tomu grilované olihně. U nás doma si takovéto jídla neobjednávám, ale když už jsem někde na autentickém místě, rád ochutnám jejich kuchyň.

typický Madeirský předkrm - Bolo do Caco

grilované olihně

Hlavní chod v podobě sendviče. Jak si můžete všimnout, tak na porci nešetří a hlavně je poctivě plněný. Sýr, šunka, vajíčko a dokonce i maso. Cena pouhých 5,5 eur.



Santana


Santana je menší městečko, která patří jednoznačně k povinným zastávkám na Madeiře. Právě zde naleznete další motiv často vyobrazený na prospektech cestovních kanceláří. Typické domky - Casas de Colmo. Jedná se o malé doškové domky postavené ze dřeva kryté slámou. Na pohled hned zaujmou svým trojúhelníkovým tvarem a čistou bílou barvu s červenými dveřmi a modrým orámováním oken. Domků je ve městě dokonce vícero, ale my jsme stihli navštívit ty hlavní nacházející se v centru města. I přes jejich umístění působí osamoceným dojmem, jejich krásu navíc doplňuje rozkvetlé okolí. Akorát nafotit tyto krásné domky bez lidí, je docela těžký úkol. Asi zkuste návštěvu brzo ráno a nebo k večeru. My jsme měli jako prioritu fotit krajinu a tak jsme toto místo navštívili za celý pobyt dvakrát a vždycky přes den. V současnosti slouží domky jako prodejny suvenýrů.


Botanická zahrada - Funchal

Funchal je hlavním městem Madeiry a žije zde nejvíce obyvatelstva. Město nabízí spousty zajímavostí včetně cesty lanovkou a také i botanické zahrady. Jelikož jsme jeli na Madeiru prioritně za fotkami krajiny a tak jsme stihli pouze jednu z nich, což je škoda, protože zde najdete i orientální zahrady.

Jardim Botânico da Madeira

V této zahradě najdete klasické rostliny ale i velkou sbírku kaktusů, které dosahují velikých výšek. Od zahrady ale i ze samotné botanické zahrady jsou krásné výhledy na město.

výhled na město od botanické zahrady

Před vstupem do zahrady můžete nakoupit i suvenýry a občerstvit se. 

Botanická zahrada je členěna do několika pater a prohlídka vám může zabrat tak dvě až tři hodiny. Chodníky jsou krásně udržované a v případě teplejších dní, se máte i kde schovat do stínu.

Přiznám se, že focení rostlin mě až tolik neláká a představa, že bych si odvezl z jedné zahrady několik stovek fotek a pak je třídil... Zkrátka rozhodl jsem si jí projít a pouze se dívat. Přítelkyně makro focení miluje a tak nadcházející fotky jsou od ní.

Fotek máme mnohem více, ale myslím si, že toto bohatě na ukázku stačí. Jen vás poprosím o elementární slušnost. Nestačili jsme se divit, když jsme viděli na spoustě kaktusů vyryté různá jména nebo nápisy. Více se k tomu vyjadřovat nebudu, protože bych byl velmi nezdvořilý. Třeba návštěvníci z Polska tam lezli po stromě, aby si udělali fotku. Naše upozornění, ať se chovají rozumně, jim bylo úplně lhostejné a to já bytostně nesnáším a nejraději jsem je chtěl z toho stromu...

Pokud budete mít na Madeiře čas a třeba volné odpoledne, tak rozhodně doporučuji navštívit místní botanické zahrady a když se nám při příští návštěvě zadaří, tak navštívíme zase jinou. Třeba tu orientální.



Porto Moniz


Porto Moniz je menší městečko nacházející se v severozápadním cípu Madeiry. Toto městečko je známé pro své přírodní bazény a jako velké plus je blízká vzdálenost úžasného lesu Fanal a krásné pláže Ribeira da Janela. Pokud jste nenavštívili předchozí kapitoly, tak určitě doporučuji. Porto Moniz jsem fotil z dronu, jen díky mému leteckému parťáku můžete vidět, městečko ve své kráse a to hlavně svým umístěním.  Naleznete zde i restaurace a kavárny. Je to jednoznačně jedno z míst, které určitě doporučují navštívit. 

přírodní bazény - tyto mají vstup zdarma

Ostrov Ilhéu Mole nacházející se u Porto Moniz

Porto Moniz z ptačí perspektivy

Krásný kontrast barev

V dáli můžete vidět Ribeira da Janela

U městečka se nachází i menší lávové útesy, o které se tříští vlny oceánů. Díky dronu můžete spatřit ten krásný barevný kontrast černých útesů a modrého oceánu a přivést se zajímavou fotku.

lávové útesy u Porto Moniz focené na Air2S

Poblíž naleznete i několik vyhlídek. Jelikož jsme třetí den odpoledne naší expedice podnikli výlet na Rabacal - levada do Alecrim, nestíhali jsme přejet na západ slunce na nějaké známé fotomísto, tak Marek narychlo našel jednu z vyhlídek právě nacházející se pouhých 7 kilometrů od Porto Moniz - Ponta do Tristão . Po cestě jsme udělali rychlou zastávku na vyfocení městečka z výšky.

Porto Moniz z Miradouro da Pedra Mole

Po rychlém nafocení jsme už rovnou pokračovali na onu vyhlídku. Je tam i možnost parkingu pro několik aut. Akorát výhled zde není tak zajímavý jako ty předchozí. Pokud máte drona tak určitě doporučuji vypustit. Budete mít tak větší možnost nafotit Madeiru ze strany kde je tvořena vysokými útesy na jejichž vrcholcích se nachází lidská obydlí.

západ slunce nad oceánem

Madeira za západu slunce z dronu Air2S - fotka z režimu 360 


Jídlo


Madeira nabízí spousty přírodních krás a skvělých životních zážitků. Dalším lákadlem Madeiry je místní alkohol a hlavně taky ta výborná kuchyň. Na ostrově si můžete dát různé sendviče ale i ochutnat různé pokrmy z vodního světa. A pokud máte rádi pořádný kusy masa, tak nemusíte mít strach. Na Madeiře si můžete dát i steaky. Máte rádi pizzu a nic jiného nejíte? Tak i vy si přijdete na své.  Právě zde jsem měl bohatě plněnou pizzu jejíž vrstva mě překvapila. Vše je chuťově výborné a hlavně vás obědy v místních restaurací finančně nezruinují. Ceny jsou podobné jako u nás a někdy dokonce i levnější. Steak třeba stojí kolem 350 kč a nebo ty výborné sendviče, která vás skutečně zasytí a jsou poctivě plněné vás vyjdou  průměrně kolem 130 kč.

V našich restauracích mě pokrmy z moří a oceánu nijak nelákají, ale když už jsem někde, kde k tomu mají místní blízko, tak mě to láká ochutnat. A tak ve městě Machico v restauraci TALHADAS RESTAURANTE & PUB jsem objednal jako předkrm pro všechny krevety na kari.

Krevety na kari - skvělý pokrm

Bylo to naprosto vynikající a příště si to dám jako hlavní chod.


Steak na horkém kameni a národní pokrm - mečoun na banánu


Když jsme jeli třetí den z Fanalu, zastavili jsme se na oběd v restauraci Cozinha a Lenha restaurant.

Říkal jsme si, že zkusím ochutnat na Madeiře steak.  A tak jsem si objednal Steak on the Stone a k tomu hranolky. Přítelkyně si objednala místní vyhlášený pokrm a to mečouna na banánech a jako přílohu kukuřičné kostky. Než nám jídlo přinesli, tak nám docela vyhládlo. 



Madeirský národní jídlo - mečoun na banánu


Když přinesli jídlo pro mě, tak jsme všichni koukali překvapeni a hned mi došlo proč je to steak na kameni. Byl to oběd: ala udělej si sám. Takže zatímco všichni obědvali, tak já jedl hranolky a propékal si steak.


Steak na horkém kameni - oběd ala udělej si sám.




Pizza

Na pizzu nás Marek vzal do města Santa Cruz. Nalákal nás totiž vyprávěním o dobré pizze, ale hlavně nám slíbil výhled na přistávající letadla. A tak jsme navštívili pizzerii: Pizza Café - Santa Cruz - Praia das Palmeiras.

Výběr pizz je veliký a hlavně máte možnost si vybrat ze tří velikostí. Jsem zvyklý si objednávat vždycky tu největší velikost. Když jsem byl o několik let mladší, tak jsem jí dokázal sníst na posezení a nijak jsem nepřibral. Teď sním tak polovinu a hned je to bohužel na mě znát. A tak jsem si chtěl objednat ten největší průměr s tím, že si nechám k večeři ten zbytek. Marek mě ale informoval, že i ten malý průměr je veliký a bohatě postačí. No měl pravdu. Objednal jsem si ten nejmenší a ani ten jsem nesnědl. Jejich nejmenší průměr byl totiž něco mezi malým průměrem a velkým průměrem u nás.

Chuťově byla velmi dobrá a hlavně mě zaskočilo, jak byla poctivě plněná.


A skutečně je z pizzerie krásně vidět na přistávající letadla, která snad přistávají každých 20 minut. Stačí pak popojít kousek od restaurace a pořídíte hezkou fotku a nebo video.

Stačí popojít kousek od pizzerie a můžete takto nafotit letadla při přistání.


Madeira nabízí spousty dalších zajímavostí a zážitků. Můžete zde navštívit místní trhy a nakoupit skvělé potraviny. Můžete se vydat na delfíní safari a nebo třeba sjíždět strmé silnice na saních. Ano čtete správně na saních a to bez sněhu. A to jsem nevyjmenoval všechno.


zpátky na blog