Spolupráce a výstavy


Moje cesta fotografií

Za těch pár let, co se věnuji fotografovaní, jsem ušel vlastní kus cesty. Na začátku to byla honba za snímkem. Postupně se z ní ale stala spíše cesta za prožitkem.

Čas strávený v přírodě mi otevřel oči a prohloubil respekt k ní samotné. Měl jsem štěstí, vidět místa a okamžiky, které se nedají naplánovat - tiché východy slunce, klidné západy i chvíle, kdy krajinu zahalí inverze a svět na okamžik zpomalí.                                                

Zakládám si na autentičnosti. Všechny mé fotografie jsou skutečné okamžiky, zachycené tak, jak vznikly - bez umělých zásahů, generování či nahrazování oblohy.

Mám radost, že si má tvorba našla své místo i u ostatních. Díky tomu vznikly spolupráce a výstavy, kterých si moc vážím.

Pokud vás to zajímá, níže najdete přehled míst, kde jste se s mou tvorbou mohli setkat.

A na závěr myšlenka, ke které jsem postupně došel:                                                                                                  V krajinářské fotografii obdivuje divák především samotnou přírodu. Fotograf má jen to štěstí, že jí může na okamžik zachytit.


Spolupráce:


Hrad Kokořín:

Této spolupráce si nesmírně vážím a jsem za ní velmi vděčný. Hrad Kokořín totiž patří k mým nejoblíbenějším hradům v naší krásné vlasti a to z několika důvodů.

Za prvé: Hrad Kokořín je jeden z nejkrásnějších a nejromantičtějších hradů. Velmi se mi líbí jeho tvar a hlavně hrad je neomítnutý a tak jsou vidět původní kamenné zdi, což mu dodává středověký ráz a i díky tomu ideálně zapadá do okolní krajiny.

Za druhé: Hrad Kokořín je zasazený do překrásné Kokořínské krajiny. Je tedy v krajině pískovcových skal, kde dokonce na té dominantní je i postavený. V době středověku se hrady stavěly na různých skalních útvarech, stavitelé měli těžký úkol a bohužel to stálo i životy stavitelů, ale hrad byl pak těžko dobyvatelný. Ačkoliv se traduje, že hrad Kokořín byl dobyt Husity, historici jsou k těmto tvrzením opatrní, jelikož nejsou žádné dochované důkazy. Každopádně právě ona kombinace vzhledu neomítnutého hradu na pískovcové skále mu dodává onu romantičnost a působivý vzhled. Hrad tak vypadá, jak když vyrůstá přímo ze skal. A krom samotných pískovců nesmím opomenout tu nejvíce viditelnou krásu místní krajiny - lesy. Okolí hradu tvoří hluboké lesy a žádné rušivé prvky v podobě moderních staveb či velkých známek civilizace. Ať vidíte hrad z výšky, nebo z nejznámější vyhlídky v zatáčce a nebo stojíte na hradbách, máte pocit, že jste se přemístili v čase o několik století do historie.

Za třetí: Kokořínsko včetně samotného hradu mam velmi blízko domova a tak se zde cítím, jako doma a pozorovat zde západ, je krásný zážitek. Žádný ruch, hluk jen vy, příroda a překrásný hrad, který na západ slunce je osvětlený krásně do zlatova.

Za čtvrté: Natáčela se zde má oblíbená pohádka - Korunní princ.

Proto mám nesmírně velikou radost ze spolupráce, kterou se mi podařilo navázat s panem kastelánem a spolumajitelem hradu Kokořín v jedné osobě. Moc to pro mě znamená a pan kastelán je sám fotograf, o to více mě i těší, že se mu má tvorba líbí a že se rozhodl prodávat na hradě pohledy i z mých fotek.

Navíc za pár dní se podařilo prodat hodně pohledů a lidem se prý velmi líbí a tak se budou vyrábět další. Jelikož jsem odevzdal další fotku a to tentokrát za letního období a to západu slunce, je možné, že v budoucnu budete mít možnost si zakoupit pohled s novým motivem.

Pokud tyto řádky čtete pane Látale, tak mnohokrát děkuji za jednání s Vámi a hlavně za projevenou důvěru.


Magnetky hradu Kokořín a Kokořínských pokliček

Krom pohlednic hradu Kokořín za podzimu a kouzelné vcelku ojedinělé námrazy, máte nově možnost i zakoupit dřevěné magnetky v různých provedení. Na magnetky byly opět použity mé fotografie, ale přesto se nejedná o stejné pohledy. První varianta je hrad Kokořín za překrásného východu slunce s inverzí a druhá varianta je hrad Kokořín za podzimu, ale úplně jiný pohled na hrad, než na samotné pohlednici.

Další novinka se týká nové pohlednice. Pan kastelán hradu Kokořín mě poprosil, zda bych symbol Kokořínska nafotil zajímavým, pokud možno neokoukaným způsobem. Moc možností, ale není. Fotí se pouze z jednoho místa a tak když není možnost měnit kompozici, je potřeba počkat na zajímavé podmínky. Jelikož jsou pokličky docela zarostlé a mohou v krajině splývat, je potřeba jim dodat prostorovosti, aby z fotky vystupovaly. Nejdříve jsem přemýšlel nad východem slunce, aby na ně šlo krásné zlatavé světlo. Nakonec jsem si ale řekl, že by se mi líbilo mít naopak v záběru zapadající slunce, které by mí díky stromům a lamelám clony vrhalo hezké paprsky. A tak jsem s focením vyčkal a myslím si, že jsem udělal dobře. Jako bonus bylo, že nebyla úplně vymetená obloha a z výsledné fotky jsem měl velikou radost. Mám velikou radost, že se panu kastelánovi fotografie velmi líbí a že se jí rozhodl použít jak na dřevěné magnetky, tak i na úplně novou pohlednici. A jak jsem se dozvěděl, tak jak nová pohlednice, tak i magnetky se návštěvníkům líbí a o prodeje tedy není nouze.

Dřevěné magnetky s motivy hradu Kokořín a Kokořínských pokliček v různých podobách.

Dřevěné magnetky s motivy hradu Kokořín a Kokořínských pokliček v různých podobách.

Pohlednice Kokořínských pokliček

Pohlednice Kokořínských pokliček s mojí maličkostí 


Mělník - Turistické informační centrum:

S turistickým informačním centrem na Mělníku mám aktuálně jako fotograf otevřenou spolupráci a spolupracujeme na více projektech jako jsou pohledy, magnetky, informační prospekty apod.

Jeden z projektů byl pro mě větší výzva a o to větší radost mám, že nakonec se mi jí podařilo splnit přesně podle jejich přání. 

Znáte Turistický deník? Tento projekt se mi velmi líbí a tak když se na mě z turistického informačního centra na Mělníku obrátili, zda bych jim nafotil fotku Mělníka podle jejich představ, která by se stala tváří města na obálce Turistického deníku, neváhal jsem a tuto nelehkou výzvu jsem přijal. A proč nelehkou a jaké vlastně bylo zadání? Zadání znělo jasně. Fotka ve formátu 360 - planetka, z úhlu kde vynikne zámek a hlavně i soutok. Celý záběr byl nasvětlený hezkým světlem - takže k večeru a obloha zároveň měla krásné mraky. Jelikož se bavíme o podzimu roku 2025 věděl jsem, že moc příležitostí nemám. Podzim toho roku zrovna pro fotografy přívětivý nebyl - většinu dní panovala šedivá obloha a navíc jsem měl na podzim fotoexpedici ve Slovinsku. 

Když jsem se vrátil ,tak listí už začalo opadávat. Ale abych se zde sáhodlouze nerozepisoval, zadaní jsem splnil doslova na poslední chvíli a to jsem z celého dne měl jen jediný pokus, jelikož sluníčko zasvítilo pouze na tři minuty. Každopádně fotka splnila kompletně zadání a jak jsem se nyní informoval, tak i zákazníkům turistického informačního centra se velmi líbí a prodává se lépe než turistické deníky s jiným motivem.



Pensiony na Madeiře:

Když jsme byli na naší poslední návštěvě Madeiry, byli jsme ubytovaní v pensionu, který vlastní Čech. 

Dali jsme se do řeči a když viděl fotky, které se nám podařilo nafotit, projevil o ně zájem.

Mám velikou radost, že se mu má tvorba líbí a rozhodl se hned několik fotek z Madeiry použít jako obrazy ve svých ubytovacích zařízení. Níže můžete vidět dvě fotky v ubytování Scirocco Suites. Ubytovacích zařízení vlastní více, a v dalších naleznete jiné fotografie, které se mě a mému kamarádovi Markovi Rybářovi podařilo zachytit při našich fotoexpedicích na Madeiře. 





Turistické centrum v Sobotce:

V září roku 2025 bylo zatmění měsíce, které jsem si nechtěl nechat ujít. Nechtěl jsem ale vyfotit samotné zatmění měsíce. Chtěl jsem tento ne zrovna častý jev zakomponovat ideálně s nějakým hradem a nebo zámkem. Promýšlel jsem několik variant, ale nakonec jsem se rozhodl pro zámek Humprecht. Zámek Humprecht je totiž ze všech stran stejný a je na něj výhled ze všech světových stran. Měsíc vycházel ideálně za zámkem, odkud jsem plánoval fotit.


Bylo to úplně první moje focení měsíce s architekturou a tak jsem i po prvé použil měsíční kalkulačku. Měl jsem v hlavě přesnou kompozici, která jak se později ukázalo, nebylo snadné nafotit. Co vám budu povídat. Úplně jsem to netrefil a tak jsem musel nakonec běhat po poli se stativem a s bezzrcadlovkou s nasazeným teleobjektivem. Nakonec jsem měl veliké štěstí. Samotné zatmění měsíce bylo v ideální čas, kdy to bylo ještě za modré hodinky a zámek svítil. Udělal jsem nespočet fotek, ale nakonec jen jedna dopadla podle mých představ. Ideální kompozice, navíc za modré hodinky a ještě v čase kdy měsíc byl stále v zatmění. Samotné zatmění totiž moc dlouho netrvalo.

Fotka na sociálních sítích vyvolala veliký zájem a tak se mi ozvali z turistického centra v Sobotce. Poprosili mě, zda bych jim fotku poskytnul na úvodní stránku zpravodaje. Měl jsem velikou radost, že se mi sami ozvali a rád fotku poskytnul. Jako vděk mi poslali hned několik výtisků a v řešení je i případná výroba  pohledů.


Rozhledna Stříbrník (Frotzelova rozhledna):

V květnu roku 2024 byla vidět v Česku silná polární záře. Jako fotograf jsem si tuto příležitost nemohl nechat uniknout a vyrazil jsem k jednomu z nejlepších míst na focení a to k hradu Hazmburk. Více z té úžasné noci včetně rad, jak fotit polární záři, naleznete v mém blogu - Polární záře v České republice


Byl to neskutečný zážitek a mám radost, že se mi podařilo tento velmi vzácný jev zachytit a mít tak památku. Fotografii jsem nahrál do skupiny České středohoří ve fotografii a netrvalo dlouho a obdržel jsem zprávu. Kontaktovala mě paní z rozhledny Stříbrník ( též známá jako Frotzelova rozhledna ), že se jí fotografie moc líbí a přála by si je jako obrazy vystavené přímo na rozhledně. A tak okamžik na který budu navždy s láskou  vzpomínat v podobě dvou fotografií, má své místo na rozhledně, kde se prý lidem moc líbí.

Zámek a hrad Zbiroh: 

Pro zámek a hrad Zbiroh jsem po společné komunikaci ( zařízení povolení ) fotil a natáčel letecké snímky na podzim. Měl jsem velikou radost, že na zámku byli s odevzdanými fotkami i videem spokojeni. 

K mému velikému překvapení se ono video i líbilo televizi Prima, která si přála ho využít do své reportáže. Taková nabídka se neodmítá a tak 16. ledna roku 2023 jste mohli spatřit v televizi  ve vysílání Prima News reportáž o zámku Zbiroh, kde bylo použito pár záběrů ode mě.


Zoo Plasy:

Když jsem obdržel dotaz od Zoo Plasy, zda by mohli použít několik mých fotek pro kalendář na rok 2023, tak jsem bez váhání souhlasil. 

Níže přikládám pro představu dvě fotografie z  onoho kalendáře.





Výstavy:


Mělník - Fotověž 2025:

Pražská brána na Mělníku patří k nejvýraznějším dominantám města. Věž sama o sobě je krásná, ale asi její největší zajímavost se skrývá uvnitř. Naleznete zde krásnou kavárnu, která je do několik pater. A zde přichází ona zajímavost. Objednáte si v prvním patře a vaše objednávka vám bude doručena pomocí kladkostroje. A právě tato kavárna zároveň slouží jako galerie, kde se pravidelně střídá tvorba od různých umělců. 


Mám velikou radost, že jsem dostal možnost, být jeden z vystavujících fotografů v rámci fotovýstavy - Fotověž 2025. Organizátor výstavy Petr Raist Šťastný věnoval mé tvorbě hodně prostoru a tak jsem zde mohl vystavit několik svých povedených fotek Mělníka a jeho okolí. S Petrem jsem se i seznámil osobně a stali se z nás přátelé. A třeba zase někdy v budoucnu mi bude opět umožněno vystavit další mé fotografie.

Návštěvníci měli možnost, hlasovat o nejkrásnější fotografii po celou dobu výstavy. Těší mě, že zvítězila má fotografie - hory Říp vykukující z inverze. Co bylo ale pro mě velmi milým překvapením, že jedna návštěvnice o tento obraz projevila veliký zájem a přála si ho zakoupit domu. Mám velikou radost, že si tato fotografie v podobě fotoobrazu našla nový domov.

Níže přikládám pár fotek z výstavy.