Spolupráce a výstavy
Moje cesta fotografií
Za těch pár let, co se věnuji fotografovaní, jsem ušel vlastní kus cesty. Na začátku to byla honba za snímkem. Postupně se z ní ale stala spíše cesta za prožitkem.
Čas strávený v přírodě mi otevřel oči a prohloubil respekt k ní samotné. Měl jsem štěstí, vidět místa a okamžiky, které se nedají naplánovat - tiché východy slunce, klidné západy i chvíle, kdy krajinu zahalí inverze a svět na okamžik zpomalí.
Zakládám si na autentičnosti. Všechny mé fotografie jsou skutečné okamžiky, zachycené tak, jak vznikly - bez umělých zásahů, generování či nahrazování oblohy.
Mám radost, že si má tvorba našla své místo i u ostatních. Díky tomu vznikly spolupráce a výstavy, kterých si moc vážím.
Pokud vás to zajímá, níže najdete přehled míst, kde jste se s mou tvorbou mohli setkat.
A na závěr myšlenka, ke které jsem postupně došel: V krajinářské fotografii obdivuje divák především samotnou přírodu. Fotograf má jen to štěstí, že jí může na okamžik zachytit.
Spolupráce:
Hrad Kokořín:
Této spolupráce si nesmírně vážím a jsem za ní velmi vděčný. Hrad Kokořín totiž patří k mým nejoblíbenějším hradům v naší krásné vlasti a to z několika důvodů.
Za prvé: Hrad Kokořín je jeden z nejkrásnějších a nejromantičtějších hradů. Velmi se mi líbí jeho tvar a hlavně hrad je neomítnutý a tak jsou vidět původní kamenné zdi, což mu dodává středověký ráz a i díky tomu ideálně zapadá do okolní krajiny.
Za druhé: Hrad Kokořín je zasazený do překrásné Kokořínské krajiny. Je tedy v krajině pískovcových skal, kde dokonce na té dominantní je i postavený. V době středověku se hrady stavěly na různých skalních útvarech, stavitelé měli těžký úkol a bohužel to stálo i životy stavitelů, ale hrad byl pak těžko dobyvatelný. Ačkoliv se traduje, že hrad Kokořín byl dobyt Husity, historici jsou k těmto tvrzením opatrní, jelikož nejsou žádné dochované důkazy. Každopádně právě ona kombinace vzhledu neomítnutého hradu na pískovcové skále mu dodává onu romantičnost a působivý vzhled. Hrad tak vypadá, jak když vyrůstá přímo ze skal. A krom samotných pískovců nesmím opomenout tu nejvíce viditelnou krásu místní krajiny - lesy. Okolí hradu tvoří hluboké lesy a žádné rušivé prvky v podobě moderních staveb či velkých známek civilizace. Ať vidíte hrad z výšky, nebo z nejznámější vyhlídky v zatáčce a nebo stojíte na hradbách, máte pocit, že jste se přemístili v čase o několik století do historie.
Za třetí: Kokořínsko včetně samotného hradu mam velmi blízko domova a tak se zde cítím, jako doma a pozorovat zde západ, je krásný zážitek. Žádný ruch, hluk jen vy, příroda a překrásný hrad, který na západ slunce je osvětlený krásně do zlatova.
Za čtvrté: Natáčela se zde má oblíbená pohádka - Korunní princ.
Proto mám nesmírně velikou radost ze spolupráce, kterou se mi podařilo navázat s panem kastelánem a spolumajitelem hradu Kokořín v jedné osobě. Moc to pro mě znamená a pan kastelán je sám fotograf, o to více mě i těší, že se mu má tvorba líbí a že se rozhodl prodávat na hradě pohledy i z mých fotek.
Navíc za pár dní se podařilo prodat hodně pohledů a lidem se prý velmi líbí a tak se budou vyrábět další. Jelikož jsem odevzdal další fotku a to tentokrát za letního období a to západu slunce, je možné, že v budoucnu budete mít možnost si zakoupit pohled s novým motivem.
Pokud tyto řádky čtete pane Látale, tak mnohokrát děkuji za jednání s Vámi a hlavně za projevenou důvěru.
Mělník - Turistické informační centrum:
Jeden z projektů byl pro mě větší výzva a o to větší radost mám, že nakonec se mi jí podařilo splnit přesně podle jejich přání.
Znáte Turistický deník? Tento projekt se mi velmi líbí a tak když se na mě z turistického informačního centra na Mělníku obrátili, zda bych jim nafotil fotku Mělníka podle jejich představ, která by se stala tváří města na obálce Turistického deníku, neváhal jsem a tuto nelehkou výzvu jsem přijal. A proč nelehkou a jaké vlastně bylo zadání? Zadání znělo jasně. Fotka ve formátu 360 - planetka, z úhlu kde vynikne zámek a hlavně i soutok. Celý záběr byl nasvětlený hezkým světlem - takže k večeru a obloha zároveň měla krásné mraky. Jelikož se bavíme o podzimu roku 2025 věděl jsem, že moc příležitostí nemám. Podzim toho roku zrovna pro fotografy přívětivý nebyl - většinu dní panovala šedivá obloha a navíc jsem měl na podzim fotoexpedici ve Slovinsku.
Když jsem se vrátil ,tak listí už začalo opadávat. Ale abych se zde sáhodlouze nerozepisoval, zadaní jsem splnil doslova na poslední chvíli a to jsem z celého dne měl jen jediný pokus, jelikož sluníčko zasvítilo pouze na tři minuty. Každopádně fotka splnila kompletně zadání a jak jsem se nyní informoval, tak i zákazníkům turistického informačního centra se velmi líbí a prodává se lépe než turistické deníky s jiným motivem.
Pensiony na Madeiře:
Dali jsme se do řeči a když viděl fotky, které se nám podařilo nafotit, projevil o ně zájem.
Mám velikou radost, že se mu má tvorba líbí a rozhodl se hned několik fotek z Madeiry použít jako obrazy ve svých ubytovacích zařízení. Níže můžete vidět dvě fotky v ubytování Scirocco Suites. Ubytovacích zařízení vlastní více, a v dalších naleznete jiné fotografie, které se mě a mému kamarádovi Markovi Rybářovi podařilo zachytit při našich fotoexpedicích na Madeiře.
Turistické centrum v Sobotce:
Bylo to úplně první moje focení měsíce s architekturou a tak jsem i po prvé použil měsíční kalkulačku. Měl jsem v hlavě přesnou kompozici, která jak se později ukázalo, nebylo snadné nafotit. Co vám budu povídat. Úplně jsem to netrefil a tak jsem musel nakonec běhat po poli se stativem a s bezzrcadlovkou s nasazeným teleobjektivem. Nakonec jsem měl veliké štěstí. Samotné zatmění měsíce bylo v ideální čas, kdy to bylo ještě za modré hodinky a zámek svítil. Udělal jsem nespočet fotek, ale nakonec jen jedna dopadla podle mých představ. Ideální kompozice, navíc za modré hodinky a ještě v čase kdy měsíc byl stále v zatmění. Samotné zatmění totiž moc dlouho netrvalo.
Fotka na sociálních sítích vyvolala veliký zájem a tak se mi ozvali z turistického centra v Sobotce. Poprosili mě, zda bych jim fotku poskytnul na úvodní stránku zpravodaje. Měl jsem velikou radost, že se mi sami ozvali a rád fotku poskytnul. Jako vděk mi poslali hned několik výtisků a v řešení je i případná výroba pohledů.
Rozhledna Stříbrník (Frotzelova rozhledna):
Byl to neskutečný zážitek a mám radost, že se mi podařilo tento velmi vzácný jev zachytit a mít tak památku. Fotografii jsem nahrál do skupiny České středohoří ve fotografii a netrvalo dlouho a obdržel jsem zprávu. Kontaktovala mě paní z rozhledny Stříbrník ( též známá jako Frotzelova rozhledna ), že se jí fotografie moc líbí a přála by si je jako obrazy vystavené přímo na rozhledně. A tak okamžik na který budu navždy s láskou vzpomínat v podobě dvou fotografií, má své místo na rozhledně, kde se prý lidem moc líbí.
Zámek a hrad Zbiroh:
Zoo Plasy:
Když jsem obdržel dotaz od Zoo Plasy, zda by mohli použít několik mých fotek pro kalendář na rok 2023, tak jsem bez váhání souhlasil.
Níže přikládám pro představu dvě fotografie z onoho kalendáře.
Výstavy:
Mělník - Fotověž 2025:
Mám velikou radost, že jsem dostal možnost, být jeden z vystavujících fotografů v rámci fotovýstavy - Fotověž 2025. Organizátor výstavy Petr Raist Šťastný věnoval mé tvorbě hodně prostoru a tak jsem zde mohl vystavit několik svých povedených fotek Mělníka a jeho okolí. S Petrem jsem se i seznámil osobně a stali se z nás přátelé. A třeba zase někdy v budoucnu mi bude opět umožněno vystavit další mé fotografie.
Návštěvníci měli možnost, hlasovat o nejkrásnější fotografii po celou dobu výstavy. Těší mě, že zvítězila má fotografie - hory Říp vykukující z inverze. Co bylo ale pro mě velmi milým překvapením, že jedna návštěvnice o tento obraz projevila veliký zájem a přála si ho zakoupit domu. Mám velikou radost, že si tato fotografie v podobě fotoobrazu našla nový domov.
Níže přikládám pár fotek z výstavy.
